Příběhy a rozhovory

Tomáš Garrigue Masaryk se zasloužil o stát, stojí v prvorepublikovém zákoně. Až se bude sepisovat publikace 100 let českého a československého ragby, uvede se v ní: Karel Gaman se zasloužil o ragby.

Skloní hlavu a vletí do chumlu soků jako dělová koule. Několik metrů prorazí, ale pak se na něj přece pověsí několik lidí v divoký hrozen. Poslední dva kroky, hrozen se nese ještě ve vzduchu kus dopředu, pak to spadne všechno na zem a všechny ruce svírají uprostřed obra. Tak dle dobového tisku z 20. let minulého století hrával první československý ragbista František Ruber.

Bez Anglie by nebyla Francie. Jednoduchá poučka platí pro ragbistu Jakuba Homera. Odchovanec klubu z Říčan a nyní hráč profesionálního francouzského ragbyového klubu Valence Romans Drôme Rugby takto vidí zřejmě zlomový okamžik v kariéře.

Když jsme se letos potkali při reportáži z extraligového zápasu ve Vyškově, okamžitě zbystřil a napůl vážně a napůl s úsměvem při rozcvičce a v poklusu zahulákal: „Hlavně tam nepiš, že jsem veterán. Vlastně tam vůbec nepiš, že jsem hrál. Tohle si české ragby nezaslouží!"

Měl skvěle našlápnuto v hokeji, přesto říká: „Ragby bych nikdy nevyměnil za jiný sport." Dominik Svoboda, český reprezentant do 20 let, odchovanec Dragonu Brno a hráč francouzského klubu SC Albi. Před necelými osmi lety opustil kluziště Komety Brno a vrhnul se na trávník.

Neuhne. Jak ve hře, tak i v rozhovoru. Roman Šuster, jedna z nejvýraznějších a nejrespektovanějších postav českého ragby, se v otevřeném rozhovoru pro klubové stránky RC Praga staví ke kritice schématu domácích soutěží mužů.

K vlastní profesi se doslova prokousala. Od skromných začátků po respektovanou autoritu v oboru. Nutriční specialistka Zuzana Šafářová začínala radit sportovcům s výživou téměř před dvěma dekádami.

Byla to vřava skoro jako na ragbyovém hřišti po zborcení mlýnu. Hodně neokoukaně pojal Český olympijský výbor vyhlášení ankety Trenér roku 2021. To proběhlo v rámci epilogu hry Ucpanej systém v Dejvickém divadle.

Hráli tak dobře a srdnatě, že je po zápase nosili na ramenou fanoušci soupeře. Památné vítězství československých ragbistů v Madridu v roce 1971 proti Španělsku bylo prvním startem Bruna Kudrny za seniorský národní tým. „Prostředí, atmosféra, v ochozech deset tisíc diváků, to bylo něco úžasného,“ vzpomíná s dojetím na více než půlstoletí starou událost legendární útoková spojka. „Myslel jsem si, že to tak při zápase nároďáku bude vždy. A ono to tak už nikdy nebylo.“

Když žádal komunistické pohlaváry o možnost hrát v zahraničí, poníženě seděl na chodbě v sídle Pragosportu, mocné organizace, která o tom rozhodovala. Ve stejné době vedle něho čekal na verdikt i hokejový gólman Dominik Hašek. Ragbista Petr Giacintov nakonec povolení k angažmá dostal, do Francie se vydal 15. listopadu 1989, pouhé dva dny před demonstrací, která v Československu odstartovala Sametovou revoluci.

Je jedinou ženskou sportovní ředitelkou ragbyového klubu v Česku. Linda Vrátníčková z Dragonu Brno je vůbec průkopnice. Po čtyřicítce neměla kde hrát ragby, tak si založila vlastní tým.

V houfu hromotluků, které si nechala shromáždit do půlkruhu na kraji hřiště, působí přeci jen trochu křehce. Hanka Erika Radochová však dobře ví, co chce. „Dávejte v zápase pozor a hrajte opatrně,“ sděluje ragbistům. Mladá rozhodčí se na podzim stala historicky první ženou v Česku, která řídila extraligové utkání.

Byl to historický počin v historii české ragbyové extraligy. Jihoafrický útočník Říčan Tristan Horak nasbíral v jediném zářiovém utkání 45 bodů.

V extralize odehrál celých čtyřiadvacet sezon, v reprezentačním dresu nasbíral kolem půl stovky startů. Pavel Syrový (45) zůstal celý život věrný pražské Pragovce.

Oba mají dvojí občanství a oba hrají ragby za Česko. William Kálovec je po matce Kanaďan, Alessandro Ottone Bonetti je po otci Ital. Zatímco William hrál letos ve výběru do 18 let, Alessandro do 20 let. Oba si o víkendu společně prošli tvrdým a náročným školením individuální obrany v Praze na stadionu Markéta.