Zpráva ze stáže FIRA U17 – 29. 4.-3. 5. 2009

Ve dnech 29. 4. – 3. 5. 2009 uspořádala Německá ragbyová unie pod záštitou FIRA - AER tradiční stáž pro kategorii U17. Tato stáž probíhala za účasti čtyř národních výběrů Německa, Švýcarska, Rakouska a České republiky střídavě na třech hřištích v nedalekém okolí „základny“ ve Werder / Petzow.

Stáž vedli ragbyoví odborníci Jean Louis Dessacs (Francie) a Garry (Anglie). Naše družstvo bylo přiděleno dle předpokládané výkonnosti k domácímu Německu a trénovalo pod metodickým vedením Jean-Louise, Švýcaři pak trénovali společně s Rakušany pod vedením Garryho.

Tématem stáže byl všeobecný pohyb hráčů ve hře. Hráči absolvovali celkem 6 tréninkových jednotek, včetně úvodního mixturnaje a závěrečného turnaje národních družstev.

Českou republiku reprezentovalo 26 hráčů (22 roč. 1992 a 4 roč. 1993) z 10 klubů.

Realizační tým pro tuto stáž tvořili:
Manager: Eduard Krützner ml.
Trenéři: Daniel Chytil, Daniel Beneš
Fyzioterapeut: Lenka Satrapová

Stáže se jako obvykle zúčastnili také další trenéři a rozhodčí, v naší výpravě to bylo 6 trenérů a 4 rozhodčí.

Před i po každé tréninkové jednotce měli trenéři meeting, na kterém společně s Jean-Louisem zhodnotili trénink minulý a připravili si trénink následující.
Všechny nácviky zaměřené na dané téma pochopitelně směřovaly k závěrečnému turnaji, ve kterém odborníky FIRY zajímala tudíž více předvedená hra než bodový výsledek.
Turnaj byl zorganizován tak, aby v něm každé družstvo odehrálo dvě utkání. Vítězové obou úvodních duelů se následně utkali ve finále, poražení hráli o třetí místo. Hrálo se podle pravidel FIRA-AER pro tuto stáž, tzn. místo mlýnů stáli hráči jen seřazeni proti sobě, ale vůbec se nesvazovali a míč vyhrál vhazující tým. Mlýnová spojka soupeře zůstávala stát na místě a nesměla atakovat vhazující mlýnovku. Místo autů rozehrávalo družstvo volný kop na 15m. Po pětce se kopalo na bránu dropem. Střídání bylo volné při přerušení hry.

Všechna utkání se hrála na 2 x 12 minut, s výjimkou finále hraného na 2 x 15minut.
Direktoriát dbal na fair play hru, zvláště pak rozhodčí měli trestat vysoké nebezpečné skládky.

Náš výběr v prvním zápase změřil síly s Rakouskem.
V tomto utkání jsme měli převahu, víceméně jsme stále hráli na soupeřově polovině hřiště, ale naši hráči neměli potřebný důraz v koncovce. Snad třikrát v prvním poločase jsme pronikli soupeřovou obrannou linií nebo si rozhodili míč na křídlo, ale pokaždé našeho hráče zastavil poslední rakouský hráč. I tak jsme Rakousku v první půli položili dvě pětky – jednu po akci útoku s naběhnutím zadáka, druhou z trestného kopu po důrazném průniku našich urostlých rojníků. Dropy po pětkách jsme však neproměnili.
Ve druhém poločase trenéři po hráčích vyžadovali lepší využívání podpory hráčů z druhé vlny, což zajišťuje kontinuitu útočných akcí, ale bohužel se to našim hráčům moc nedařilo. Navíc jsme několikrát porušili směr hry a zbytečně se vrátili s míčem ke skrumáži, kde akce většinou ztroskotala. Podařilo se nám tedy skórovat už jen jednou po křídle a opět bez bodového navýšení po neúspěšném dropu. Rakousku naši kluci nedovolili položit ani jednou, a tak výsledek utkání zní

ČR – Rakousko 15:0. Body ČR: Erbs, Šelešovský, Mašek po 5.

Naším druhým utkání tedy bylo očekávané finále proti Německu.
Hned v úvodu jsme však měli nedostatečně hluboko pokryté křídelní prostory a soupeř po překopu naší obranné linie a následném doběhnutí poměrně snadno položil první pětku utkání.
Po této pětce postupně Češi získali územní převahu a dá se říci, že Němce dostali pod tlak, bohužel však naši hráči nehráli kolektivně a hodně sólovali. Individuální průniky však Němci spolehlivě zastavovali. Po našem mlýnu cca 10m před brankovištěm soupeře si konečně Češi rozhodili míč a útokem skórovali na křídle. Poločasový stav byl tedy vyrovnaný 5:5.

Do druhého poločasu jsme šli s cílem využít našich urostlých rojníků k průnikům z druhé vlny do „zaměstnané“ obrany soupeře. Ale to se našim hráčům nedařilo – do podpory se zapojovali pozdě nebo vůbec.
Náš soupeř tak využil rychlosti svých hráčů a to především ve formování nového postavení po skrumážích a během 13´ druhé půle nám položil tři pětky, všechny téměř identickým způsobem.
Rychlým rozehráním míče od rucků na vhodně postavené útočníky, kteří pokryli celou šířku hřiště.
Na křídlech pak šli 2-3 němečtí hráči na 1 našeho. Paradoxně tak ani nepotřebovali využívat podpory z druhé vlny, protože stačilo jen přečíst a rychle překonat naši špatně postavenou obranu. V závěru jsme alespoň ještě jednou položili i my průnikem po sérii trestných kopů před soupeřovým brankovištěm.

ČR – Německo 10:24. Body ČR: Mašek a Schlögl po 5.

Závěr:

Naši hráči se během celé stáže snažili plnit požadované úkony při tréninkových nácvicích na všeobecný pohyb hráčů, což se jim, myslím, i dařilo.
Ale v samotných utkáních se projevila nedostatečná rychlost při aplikování těchto činností do hry – velmi často se skupina hráčů v podpoře (tzv. rodina) „zapomněla“ dlouho u skrumáže a zavčasu nezaujala nové postavení. Dle mého názoru to souvisí s horší fyzickou kondicí některých hráčů, kteří po náročné stáži v průběhu utkání už prostě „nestíhali“
Ovšem problém není jen ve fyzičce - pokud totiž v utkání vznikl časový prostor na zformování podpory, hráči dost často stavěli jednu dlouhou linii nebo jen velmi plytkou druhou vlnu. Z takového postavení nelze udržet rychlost, důraz a plynulost hry.
Někteří hráči se navíc snaží rozhodnout sami a nenahrají míč ani lépe postavenému spoluhráči.

Na stáži musela fyzioterapeutka řešit jeden vážnější zdravotní problém. Hráč Pavel Šíma si přivezl z klubu zranění, které doma podcenil a při úvodním turnaji se mu obnovilo. Z nemocnice pak přišla šokující zpráva, že se jedná o pneumotorax a Pavel musel být operován. Nyní už je v pořádku v domácím léčení a přejeme mu brzké uzdravení.
Apeluji však na všechny hráče, aby svá zranění nepodceňovali a důsledně je vyléčili pod odborným dohledem.

Ubytování na stáži bylo sice v pěkném areálu s okolními jezery, ale mnoholůžkové pokoje byly příliš strohé s palandami nad sebou, společné toalety a sprchy na patře – pro regeneraci hráčů nevhodné.
Strava měla být vzhledem k náročnému sportovnímu programu hráčů také pestřejší a množstevně bohatší.

Všem hráčům i členům RT, kteří se zapojili do přípravy kategorie U17 od loňského podzimu až po tuto stáž FIRA-AER, děkuji za jejich čas strávený na soustředěních, za přístup k reprezentaci a k ragby vůbec.

Ve Zlíně 12. 5. 2009
Daniel Chytil
trenér U17