​100 let ragby: Ani monstrózní roj Australany nezastavil

Jedna z nejsilnějších tuzemských ragbyových generací se postavila špičkovému profesionálnímu světovému týmu a účastnikovi soutěže Super Rugby. Exhibiční ragbyové utkání mezi českou reprezentací a australským týmem Waratahs s profesionálními hráči sledovaly na atletickém stadiónu Slavie v Edenu hromady diváků. „Podle mých odhadů jich bylo až šest tisíc, hodně z nich přišlo ze zvědavosti,“ vzpomíná Marek Švíř, kouč a ragbyový komentátor České televize. „Byli všude, i na atletické dráze.“

ROJNÍCI DĚLALI PROBLÉMY

Čeští hráči poprvé inkasovali po pěti minutách a soupeři postupně skóre navyšovali. Australští hráči převyšovali domácí v individuálních schopnostech a byli výrazně rychlejší. Pětky pokládali po chybách českých hráčů, po sólových průnicích, ale i kombinačních akcích. Skóre narůstalo i zásluhou kopů zadáka a australského reprezentanta Petera Hewata. Ten proměnil 9 z 11 konverzí. S třemi položenými pětkami byl nejúspěšnějším hráčem vítězů jeho kolega z národního týmu a kapitán hostů a centr Shaun Berne. Hráči Waratahs položili celkem 14 pětek.

"Soupeři jsme nechávali mnoho prostoru, chyběla nám agresivita," hodnotil tehdy duel kapitán české reprezentace Ladislav Vondrášek. “Byli jsme pomalí, málo organizovaní, což jsme naštěstí částečně dokázali zlepšit ve druhém poločase.” Hru českého národního týmu v rozhovoru pro ČTK ocenil Shaun Berne. “Česká republika byla velmi dobře fyzicky připravena, hlavně rojníci nám dělali problémy." Čeští hráči si přesto utkání pochvalovali. “Byl to zážitek hrát proti takovému týmu, i když od začátku bylo úplně jasné, že Waratahs jsou velkým favoritem,” uvedl útočník Antonín Brabec.

V základní sestavě proti Waratahs nastoupili například: Jan Oswald, Antonín Brabec, Miroslav Němeček, Bob Voves,
Jiří Skall, Pavel Syrový nebo Ladislav Vondrášek (kapitán).
Foto: Petr Skála

“Češi měli monstrózní roj, pravděpodobně největší, jaký jsem kdy viděl,” hodnotil zápas kouč Waratahs Ewan McKenzie. “Ale naši rojníci proti nim hráli extrémně dobře.” V českém roji tehdy nastoupili “obří” Pavel Šťastný, který byl v té době zřejmě nejtěžším hráčem ve francouzských profesionálních soutěžích, nebo vysokánský Bob Voves, rovněž pak urostlí Miroslav Němeček, Jan Žíla či Jean Baptiste Souček. A ani Josef Weber či Ladislav Vondrášek nebyli žádná ořezávátka.

GENERACE ZN. NAGANO

Podobně jako ve fotbale či v hokeji procházela tehdy i ragbyová reprezentace velmi silným obdobím. Napájely ji silné ročníky takzvaných “Husákových dětí”, tedy ti, co se převážně narodili v sedmdesátých letech minulého století (Ladislav Vondrášek, Pavel Syrový, Antonín Brabec, Jiří Skall, Jan Žíla nebo Jan Oswald). Mimořádně silné hokejové a fotbalové generace Jaromíra Jágra, Martina Ručinského, Pavla Nedvěda či Jana Kollera se tak v letech na přelomu druhého a třetího tisíciletí protínaly s těmi ragbyovými čítající například ty, kteří v tom v zahraničí dotáhli v ragby daleko jako byli Jan Macháček, Martin Jágr, ale i zmiňovaní Miroslav Němeček či Ladislav Vondrášek.

V hokeji se síla té generace odrazila ve výhrou na olympiádě v Naganu už v roce 1998 nebo zlatými medailemi z mistrovství světa v letech 1999, 2000, 2001 či 2005. Ve fotbale pak druhým místem na mistrovství Evropy 1996 nebo dosažením semifinále ve stejném šampionátu v roce 2004.

Česko vs. NSW Waratahs. Foto: Petr Skála

Český národní ragbyový tým tehdy zase například dvakrát porazil Španělsko, nebo Rusko. Kvalita byla tak vysoká, že proti Waratahs tehdy Češi zhusta nastoupili jako profesionálové působící v zahraničních ligách (i když často nikoli v top úrovních). Například Ladislav Vondrášek hrával v Anglii.

“Waratahs měli ohromnou kvalitu, možná jsme do utkání nastoupili s přehnaným respektem z naší strany,” vzpomíná po letech Jiří Skall, reprezentační pilíř, jeden z hráčů s nejvyšším počtem startů za český národní tým. “Vytěžili z každé naší chyby, ale nebylo to jako třeba se zápasy proti Gruzii, kdy jsme byli vždy pořádně zbití. Oni hráli technické ragby, měli ohromnou kvalitu.” Jiří Skall celou akci staví velmi vysoko. “Krásný zápas a skvělá akce, za kterou stál i Milan Rázga, on to prostě uměl,” připomněl legendárního ragbistu a činovníka Slavie i celého českého a československého ragby. Sám Milan Rázga, který se podílel na slavné éře Slavie v 60. letech, by v seriálu 100 LET RAGBY zasloužil samostatnou kapitolu. Samotný zápas Waratahs v Česku domluvil na Světovém poháru v Austrálii Eduard Krützner starší, legendární ragbista, funkcionář a šéf České rugbyové unie.

Podobně jako prvořadník Jiří Skall na výjimečný duel vzpomíná i druhořadník Bob Voves, tehdy (a často i jindy) nejvyšší hráč na hřišti. “Zápas proti Waratahs byl obrovská výzva a zároveň i čest si zahrát proti takovému týmu. Byla znát profesionalita těch australských kluků, jejich herní vyspělost, ale i tak jsme to nevzdávali a šli si užít krásné ragby,” uvádí 203 centimetrů vysoký Bob Voves. Tento obr později trénoval MMA i nastoupil do oktagonu.

NĚKTEŘÍ JEŠTĚ HRAJÍ

Zajímavostí je, že někteří z českých reprezentantů nominovaných na mimořádný zápas hrají dodnes. Třeba útoková spojka Antonín Brabec, jinak manažer vzdělávání České rugbyové unie, byl loni hodně vidět v dresu Pragovky, letos se chystá naskočit do 2. ligy v barvách Přelouče. Zadák Tomáš Nevický, který jako jediný proti Waratahs kopem skóroval, nastoupil na začátku března za Říčany U23 rovněž v druholigovém duelu proti týmu Praga B. Vlastimil Madry, odchovanec ostravského TJ Sokol Mariánské Hory, zase v 1. kole letošní druhé ligy přišel podpořit stylově ve starém dresu Pragy, za kterou také hrával, utkání Mariánských Hor s Pragou B.

Česko vs. Waratahs. Foto: Petr Skála

I ostatní jsou v ragby velmi aktivní: Jan Oswald a jeho švagr Jan Žíla trénují muže Tatry, to samé Miroslav Němeček v Říčanech, Martin Hudák je sekretářem v ragbyovém Vyškově, Pavel Syrový prezidentem Pragy, Pavel Vokrouhlík je trenérem u reprezentace U20, Tomáš Krejčí koučuje tým v ženských sedmičkách. Právě on se nicméně stal zřejmě největším smolařem zápasu, na posledním tréninku reprezentace před duelem si utrhnul křížový vaz a tudíž vůbec nenastoupil a přišel o sezónu 2005/06. Kvůli zranění pak velký ragbyový srdcař vypadl z A-týmu francouzského Avignonu v soutěži Federale 1, kde v tu dobu hrával. No a po návratu po zranění mu tam už neprodloužili smlouvu.

SÍLA TÝMU REPREZENTUJÍCÍHO NOVÝ JIŽNÍ WALES

Pro zajímavost: tým New South Wales Waratahs reprezentuje v ragby jednu ze zemí australské federace - Nový Jižní Wales, podobně jako například Queensland má Reds či Západní Austrálie Western Force. Tyto týmy pak hrají soutěž Super Rugby Pacific (dříve hrávali Super Rugby), kde se utkávají s podobně regionálními týmy či regionálními výběry z Nového Zélandu, ale také s jedním celkem z Fidži a týmem Moana Pasifika, kde hrají společně ragbisté z ostrovních zemí Tonga, Samoa a z Cookových ostrovů. Super Rugby Pacific je často označována za klubovou soutěž s nejvyšší herní kvalitou i intenzitou.

Česko vs. Waratahs. Foto: Petr Skála

Jen pro srovnání: zatímco Česká rugbyová unie má kolem 6000 členů a zhruba 40 rozhodčích, jen samotný Nový Jižní Wales má kolem 900 ragbyových sudích a jen lokální soutěž v Sydney a blízkém okolí nazývaná přezdívkou NSW Subbies, kterou kdysi hrával například Tomáš Veniger z Tatrovky, má v 55 klubech kolem 7500 registrovaných hráčů. Počet je tak vysoký, protože Subbis mají 6 divizí a každý jednotlivý klub posílá do “Game Day” většinou 4 až 6 týmů. New South Wales Waratahs jako regionální (zemský) výběr pak sbírá nejlepší hráče nejen ze Sydney a okolí ale i z dalších oblastí v rámci Nového Jižního Walesu a různých úrovní soutěží. Výběr a kvalita je s tou tuzemskou naprosto nesrovnatelná. Česká reprezentace tak čelila opravdu ohromné síle.

2005: Česko Waratahs 3:94