Atraktivní, nová a tvrdá hra z Francie. Tak v roce 1926 popisoval dobový tisk rugby. Letos je to 100 let, kdy novinář a ilustrátor Ondřej Sekora doslova dovezl právě z Francie tento sport, který se narodil v Anglii, do Československa. Rugby usilovně propagoval, vymýšlel mu české názvosloví, mezi sportovci, atlety, zápasníky či fotbalisty hledal odolné a fyzicky zdatné muže. Tak aby 9. května 1926 v Brně Pisárkách u řeky Svratky odpískal první rugbyový zápas v dějinách země: střet mezi SK Moravské Slavia a AFK Žižka Brno.
Server RugbyUnion.cz připravil k letošnímu významnému výročí seriál 100 LET RAGBY. Budou v něm vycházet kapitoly ze stoletých dějin československého či českého ragby. Podělí se o ně autoři, kteří dlouhodobě nebo často píší o ragby. Budou mezi nimi například: Karel Gaman, Eduard Krützner, Marek Švíř, Petr Skála, Martin Kafka, Antonín Brabec, Petr Malík, Pavel Chaloupka, Petr Býma nebo Milan Haitman.
Lidí, kteří píší o ragby, a to zejména na klubových úrovních, je samozřejmě mnohem více. Vyzýváme proto všechny zájemce: zapojte se. Máte hezkou vzpomínku či příběh týkající se ragby v Česku? A k tomu i dobovou fotografii? Nebo podnět na zajímavý článek? Ozvěte se. Editorem projektu 100 LET RAGBY je webeditor stránek RugbyUnion.cz Petr Býma. Kontaktovat ho můžete zde, nebo na mailu media@rugbyunion.cz.
100 LET RAGBY, DÍL 1.
Zarputilí muži na stránkách magazínu
První díl seriálu 100 LET RAGBY bude možná trošku netypický, a poměrně „moderní“. Vrátí se do historie ani ne dvě desítky let staré. Tehdy začal v Česku vycházel časopis RAGBY. Jeho duchovním otcem se stal ragbista, trenér a ragbyový komentátor České televize Marek Švíř. „Viděl jsem tehdy, že vycházejí časopisy jako Florbal nebo Hanspaulka, tak jsem si řekl, že by ragby taky něco mělo mít,“ vzpomíná Marek Švíř.
Plnobarevný časopis vycházel v netradiční periodě jeden a půl měsíce, vyšlo ho nakonec celkem 8 čísel. Na titulních stranách magazínu se objevovali tehdejší špičkoví tuzemští hráči jako Jan Žíla, Bob Voves, Lukáš Rapant, Roman Rygl nebo Tomáš Krejčí. „Dělal jsem to, protože mě to bavilo, neměl jsem z toho nic,“ konstatuje Marek Švíř. Distribuce probíhala skrze jednotlivé ragbyové kluby, které časopis nakupovaly za dvacet korun za kus, a prodávaly za třicet.
Ve druhém čísle se na titulní stránku dostal Pavel Syrový, tehdejší špičková mlýnová spojka reprezentace a RC Praga. Hlavní rozhovor uvnitř vydání byl veden s rovněž skvělým mlynářem reprezentace a Tatry Smíchov Janem Oswaldem. Zatímco Pavel Syrový je dnes prezidentem RC Praga, trenérem mládeže, loni ještě nastoupil v extralize a poměrně pravidelně hraje za rezervní tým Pragovky, Jan Oswald už hráčskou kariéru uzavřel. Působí jako trenér mužů Tatry Smíchov a je jedním z koučů reprezentace a výběrového týmu Bohemia Rugby Warriors. U obou mužů zaujme na fotografiích jejich jasně zarputilý výraz ve tváři. S podobnou zarputilostí se jistě do rozjezdu rugby, tehdy u nás prakticky neznámého sportu, v Československu musel opřít i Ondřej Sekora.
„Žiju s ragby prakticky každý den,“ říká v interview tehdy jednatřicetiletý Jan Oswald, přezdívaný Taz. „Nedokážu si představit, že by zmizelo z mého života. Pro někoho možná nepochopitelné, ale kdo ragby někdy propadl, tak to určitě pochopí.“ V rozhovoru dále například vzpomíná na nezapomenutelné zážitky. „Jednou hrajete v mrazu v Bukurešti, za týden na to v Tbilisi proti Gruzii na národním stadionu před patnácti tisíci diváky.“
Jan Oswald v magazínu Ragby 2/2007. Zdroj Archív Marka Švíře
Velmi vysoko hodnotí na stránkách magazínu například předchozí práci francouzského trenéra české reprezentace Michaela Bernardina. „Co ten dokázal s národním týmem v roce 2023 bylo neuvěřitelné. Michael nás skvěle „vše“ naučil do nejmenšího detailu a my jsme byli schopni porážet silnější týmy.“
SESTAVA PODZIMU? JAN ŽÍLA, PAVEL ČAMRDA ČI JAN FRÝDL
Časopis v roce 2007 dosti podrobně popisoval průběh nejvyšší české mužské soutěže, tehdejšího KB cupu. Do play off se tehdy dostala čtveřice Říčany, Tatra, Sparta a Vyškov. Nejúspěšnějším pokladačem pětek v základní části se stal Roman Rygl z Tatrovky, nynější prezident klubu a člen výkonného výboru ČSRU.
Velmi zajímavá je tehdejší vybraná sestava podzimu KB Cupu 2007. Kdo v ní byl?
Levý pilíř Jiří Skall (Sparta), mlynář Jan Zachariáš (Sparta), pravý pilíř Pavel Hocke (Tatra), druhořadníci Petr Holý (Říčany) a Jan Žíla (Tatra), rváčci Jan Macháček (Slavia) a Karel Kučera (Říčany), vazač Vít Chalupa (Slavia).
V útoku pak: mlýnová spojka Jan Frýdl (Tatra), útoková spojka Pavel Čamrda (Říčany), tříčtvrtky Martin Snídal (Vyškov) a Roman Rygl (Tatra), křídla Karel Šampalík (Tatra) a Roman Kodera (Říčany) a zadák Tomáš Nevický (Říčany).
Pavel Syrový na titulní straně magazínu Ragby 2/2007. Zdroj: Archív Marka Švíře
Magazín se v čísle zabýval například mistrovstvím Evropy U20 skupiny B, které se konalo v Česku. Domácí junioři turnaj vyhráli, když ve finále porazili Nizozemsko 29:10. Tým vedla trenérská dvojice Levan Mgeladze – Josef Fatka a ve výběru byli například Martin Wognitsch, Jiří Černý, Ondřej Kutil, Jakub Fuchs nebo Michal Ouředník.
Ve druhém vydání byl rovněž podrobně představen nejstarší český ragbyový klub: Slavia Praha. Ten vznikl již v roce 1927. Už v roce 1929 klub absolvoval první střet se zahraničním soupeřem, kterým byl Siemens Berlín. V letech 1965 – 66 se Slavia v Poháru mistrů Evropských zemí probojovala až do semifinále. Od roku 1970 pak klub pořádal slavný turnaj Šiška Mladého světa (k tomu se ještě v seriálu 100 LET RAGBY vrátíme).
SLAVIA, NEJSTARŠÍ DOMÁCÍ RAGBYOVÝ KLUB
V článku je rovněž zmíněno mimořádné úsilí dlouholetého prezidenta klubu Milana Rázgy, který se mimo jiné zasloužil o vybudování nového hřište v Edenu (od roku 2006), když legendární stadiónek v Tróji zničila o několik let dříve povodeň. Klíčovými hráči nebo tahouny klubu byli kolem roku 2007 Jan Macháček, Vít Chalupa či Marek Hora. Odchovanci Slavie Jan Macháček nebo Ladislav Vondrášek, dlouholetý kapitán reprezentace, se také prosadili v zahraniční v profesionálním ragby.
Ragbyová Slavia Praha v roce 1929. Zdroj: Archív ČSRU
Magazín se z pohledu někdejšího skvělého ragbisty Martina Kafky věnoval také popisu velkého ragbyového kempu v Nové Včelnici, za účasti francouzského trenéra Yvese Perrota, rozvoji ženského ragby nebo exodusu hráčů z Jižní polokoule do bohatých soutěží Severu (Francie či Anglie).
Vydávání časopisu po osmi číslech bohužel skončilo. „Odezvu to zase tak velkou nemělo, chtěl jsem, aby se časopis prodával i na stáncích, ale v té době už nastával silný soumrak tištěných médií. Už to prostě na nový projekt bylo pozdě,“ vzpomíná Marek Švíř. „Měl jsem s vydáváním přijít tak o 5 až sedm let dříve, v letech 2002 – 2003, kdy byla naše reprezentace v nejvyšší divizi mistrovství Evropy.“
