Zahajujeme volnou sérii článků, která se pokusí ragbyové veřejnosti představit práci svých komisí. Komise ČSRU jsou skupiny dobrovolníků, bez kterých by nebylo možné chod unie zajistit v nám známé míře. V každém díle si představíme jednu takovou komisi blíže. V tomto článku si posvítíme na jednu z těch člensky nejpočetnějších komisí – metodickou.
Počátky novodobémetodické komise byly napsány během podzimu roku 2019. Tehdy její vznik iniciovali Filip Vacek, tehdejší sportovní ředitel ČSRU Antonín Brabec a tehdejší člen výkonného výboru (VV) Pavel Syrový. Následný návrh činností a personálního složení, který sepsal současný předseda komise Vacek, VV vznik skupiny schválil. Komisi původně tvořili kromě Filipa Vacka také Roman Šuster (šéftrenér mládeže), Ondřej Surga (předseda legislativní komise), Tomáš Kohout (předseda komise mládeže), Dan Beneš (předseda komise rozvoje), Tomáš Krejčí, Jan Macháček, Mirek Němeček a Vítek Chalupa (poslední dva jmenovaní trenéři seniorských národních týmů mužů a žen). Ve spolupráci s komisí byla i poradní skupina ve složení Martin Kafka, Diego Moll a Tomasz Putra.
Komise „metodiků“ měla stanovené, vedle řady dílčích cílů, tři cíle hlavní:
- Identifikace optimálního tréninkového systému ze zahraničí pro podmínky ČSRU.
- Tento systém aplikovat na úrovni klubů a národních týmů.
- Úprava všech soutěží a pravidel v souladu s body 1 a 2.
Postupem času došlo k personálním změnám, svou činnost v komisi ukončili Tomáš Krejčí a Jan Macháček, kteří byli doplněni členy novými, jmenovitě Antonínem Brabcem, Michalem Ouředníkem, Markem Švířem, Alexandrou Žirovnickou a Robem Vannem.
Těžiště práce komise od samého počátku až do dnešního dne tkvěla ve formování pracovních skupin, které rozpracovávají jednotlivé úkoly a následně o průběhu jejich vypracování informují ostatní členy komise během pravidelných schůzek. Ty se konají jednou za týden až dva, vždy v pondělí v jednu hodinu po obědě.
A jaké plody tato práce dosud přinesla? Jak vysvětluje předseda komise Filip Vacek, komisi se daří úspěšně plnit hlavní tři cíle, s kterými před čtyřmi lety začínala.
„Byla zpracována analýza zahraničních systémů dlouhodobého rozvoje hráče (DRH). Jako zdroj inspirace byl vybrán materiál skotské ragbyové unie, který jsme přeložili. Tyto tři publikace jsme dále doplnili o příručku Klíčová národní témata. Všechny jsou k dispozici jak v tištěné, tak i elektronické podobě. Krom toho jsme vytvořili i video-návody, které pokrývají materiál potřebný pro úspěšné absolvování trenérské úrovně 1 od World Rugby. Uvedenými kroky jsme tak naplnili první dva z hlavních cílů komise,“ popisuje Filip Vacek.
Třetím cílem bylo upravit pravidla domácích soutěží za účelem aplikace nové metodiky. I zde byla komise úspěšná, zejména u soutěží dětí, kde v roce 2020 došlo k poměrně významným úpravám. „Vycházeli jsme v mnohém ze studie, kterou vypracovali výzkumníci z exeterské univerzity. Naším cílem bylo udělat takové úpravy v pravidlech, aby hra více přispívala k pozitivnímu formování hráček a hráčů. Konkrétně jsme chtěli docílit častějšího pokládání, větší interakci hráčů, eliminace prostojů, delší herní čas a v neposlední řadě i postupného učení ragbyových dovedností úměrně věku,“ uzavírá výčet žádaných jevů Vacek a dodává, že i v tomto případě bylo pro členy ragbyového hnutí natočeno video shrnující potřebné informace. Navíc, uvedené změny se odrazily kýženým směrem ve hře, jak zjistila srovnávací analýza.
Záběr metodické komise je poměrně široký. Mimo hlavní cíle se jejím členům například podařilo definovat klíčové slabiny ve výchově českých hráčů, shrnout přednosti hlavních rozvojových směrů v zahraničí (tj. jak pracují s formováním dětí a mládeže v zemích jako JAR, Francie, Anglie či Austrálie) nebo systematicky monitorovat utkání mládežnických kategorií a plánovat další změny, které by dále zefektivnili rozvoj českých ragbistek a ragbistů.
Mezi další projekty, kterými se komise zabývá, patří oponentura STK při tvorbě soutěží, opětovné nastartování rozvojové komise pod vedením Dana Beneše, vytvoření odborného předmětu ragby na FTVS, či zavedení tzv. pasu pro hráče první řady.
„Když to shrnu, snahou komise je naplnit čtyři základní funkce. Být odborným garantem ČSRU pro metodické materiály, být výkonnému výboru a sportovnímu vedení unie k dispozici jakožto poradní sbor, iniciovat nezbytné změny pro zvýšení sportovní úrovně ragby v ČR a ve svém jádru sdružovat trenéry společně se sportovními řediteli a dalšími ragbyovými odborníky, jako jsou předsedové ostatních komisí a kondiční specialisté,“ vypočítává na prstech Filip Vacek.
Jedním z počinů komise byl i v současnosti často kritizovaný model seniorských soutěží mužů, který VV schválil právě na doporučení metodické komise. Ta se hájí jednak analýzou, kterou byl navrhovaný model podložen, a potom i svým mandátem, který jí nepřímo kluby svěřily.
„Rád bych zmínil, že členové komise pracují nespočet hodin svého volného času, bez nároku na odměnu. To vše pod dohledem výkonného výboru, který je v tomto případě zprostředkovaným hlasem klubů, neboť právě jejich delegáti výbor volí na Valné hromadě,“ připomíná sportovní ředitel ČSRU, rovněž člen metodické komise, Roman Šuster.
V případě, že byste měli zájem o podporu, či posílení metodické komise, kontaktujte jejího předsedu Filipa Vacka. Ten bude rovněž nápomocen v případě dotazů na poskytnutí materiálu, který komise vypracovala.
Foto: Martin Flousek
